stojí na severním okraji obce při průjezdní silnici podél níž teče potok zv. Žejbro.
Dvůr sestává ze složitého komplexu budov, jehož jádro tvoří někdejší tvrz stojící uprostřed nádvoří. Další objekty připojovány v průběhu období barokního a později.
stojí uprostřed rozlehlého hospodářského dvora. Patrové stavení o sedmi osách v průčelí a pět na boční straně. Střední osu zvýšeného přízemí zaujímá portál. Vstup v profilovaném ostění s uchy. Po stranách otvoru vstupu stojí polosloupy s jednoduchými hlavicemi. Polosloupy nesou rozštěpený obloukový štít. Pod ním reliéfní hlavička. K plošině před vstupem stoupá z obou stran několik schodů. Sály a místnosti patra jsou opatřeny rovnými stropy a bohatou štukovou dekorací. Tvoří ji rámce s pletencem, perlovcem, rosetami a věnci. Pod dnešním nátěrem stěn se zachovaly zbytky původní malby.
Objekt svým vzhledem ještě zcela renesanční, postaven v letech 1650-1653.
Na jihozápadní nároži popsané nejstarší budovy navazuje křídlo položené při silnici. Je podélné, patrové, porušené zevně zřízením hladké novodobé fasády. Na jihozápadě ukončuje tuto část křídla polyganální závěr kaple. Vstup do kaple si zachoval obdélné profilované ostění s uchy. Na dvorní fasádě křídla byla ponechána ostění oken s uchy. Pod dnešní omítkou se objevuje původní červený nátěr.
Okna kaple mají polokruhový záklenek. Oválný prostor svatyně je zaklenut kupolí. Stěny čelní pilastry s římsovými hlavicemi nesoucími průběžnou římsu.
Křídlo s kaplí bylo přistavěno v r. 1728. Obsahuje však části starší stavby současné s původním zámkem z let 1650-1653.
Na preshyterium kaple navazuje dům čp. 1.
Patrová budova na půdorysu protáhlého obdélníka obrácené průčelím k silnici. Její fasáda byla nově upravena v období mezi dvěma světovými válkami. Interiéry plochostropé. Úprava schodiště ukazuje, že objekt je původem klasicistní případně už barokní.
Severovýchodně od křídla s kaplí, poněkud více vysunuto k silnici stojí stavení z části patrové a z části přízemní. Mezi ním a křídlem s kaplí byl ponechán prostor pro vjezd do dvora. Do patrové části při bráně se vchází portálem v obdélném ostění s uchy. Interiér plochostropý. Dál navazují přízemní stavení chlévů sklenuté plackami a plackami segmentového průřezu. Stáje, chlévy a stodoly ohraničují i pravou stranu dvora.
Část při bráně je patrně barokního původu. Chlévy, stáje a stodoly klasicistní a poklasicistní.
Za hospodářským dvorem se rozkládala zahrada zhruba čtvercového půdorysu. Její boční strany doprovázejí budovy různého určení. Dnes je součástí areálu Východočeských plynárenských strojíren a.s.
Ze dvora vede do zahrady pilířová brána osazená piniemi.
Střed pravé boční strany zahrady zaujímá pavilon "Sala terena". Poměrně rozlehlá, téměř centrální stavba zevně osmiboká. Tři přední stěny jsou mírně vyduté. Ve střední z nich je umístěn vchod. Stěny člení pilastry. Z kupole, která tvořila střechu pavilonu zbývá pouze troska. Dnes je provisorně zakryta lepenkovou střechou. Půdorys interiéru tvoří krátký, šířkově orientovaný štukový rám. Stěny člení pilastry s kapkami v hlavicích. V bočních stranách interiéru jsou zřízeny velké slepé portály v bohatě profilovaném obdélném ostění s volutami na místě uch. Dalši voluty nesou nad portály římsu uprostřed obloukově vyklenutou. Supraporty vyplňují znaky (Kinských a s vinařskými noži).
Pavilon byl postaven v době majitelů Kinských kolem r. 1728.
Svoji zadní stěnou přiléhá pavilon k ohradní zdi někdejší zahrady. Dále navazovaly patrně skleníky osazené fíky (byly vytápěny) a blíže k hospodářskému dvoru se zachoval přízemní domek podélného půdorysu v průčelí pětiosý s valhovou střechou. Uvnitř klenby plackové, rovné stropy s fabionem a stropy trámové.
Na protilehlé, jihozápadní straně zahrady stojí někdejší jízdárna.
Přízemní budova na půdorysu obdélníka. Dnes jako výrobní strojírenská hala. Předtím koncem 19. století jako cukrovar.
Průčelí jízdárny je trojosé, členěné pilastry s hlavicemi. Nad vstupem umístěn znak se skříženými ostruemi a nápis o postavení jízdárny r. 1678 Františkem Antonínem Berkou.
Vlevo vedle jízdárny bývala další zahrada, která dosahovala až téměř k silnici. Zachovaly se z ní v části před jízdárnou úseky ohradní zdi a pilířové brány osazené koulemi a piniemi.
Všechny objekty hospodářského dvora čp. 8 - zámek, křídla s kaplí, zahradní pavilon, úseky zdi zahrady a jízdárna by měly být památkově chráněny. Protože patrně omylem nebyly do seznamu památek zařazeny, je s nimi nešetrně zacházeno a trpí neodbornou údržbou a hlavně zanedbáním jakékoliv údržby.
Stojí na hřbitově, průčelím obrácen k silnici, odkud je přístupný dvourameným schodištěm.
Obdélná loď kostela rozšířena po stranách náznakem lodi křížové. Kněžiště je užší, pravoúhlé. Za ním ještě užší čtvercová sakrastie. K severnímu boku kněžiště se připojuje kaple.
Stěny kostelního interiéru člení pilastry s římsovými hlavicemi. Loď kostela je sklenuta křížovými klenbami, náznak křížové lodi překlenut pasy. V podkruchtí klenba křížová. Presbyterium opatřeno klenbou plackovou, kaple při jeho severním boku křížovou s mírnými hřebínky na hranách. V sakrastii klášterní klenba s trojúhelnými výsečemi.
Nynější kostel byl postaven ve druhé polovině 18. století. Ze starší stavby se zachovaly renesanční náhrobníky.
Zděná stavba čtvercového půdorysu. Zděné přízemí s obdélným vchodem v kameném ostění. Patro bedněné. Kryto sedlovou střechou. Objekt barokního původu..
Přízemní stavba čtvercového půdorysu. Vstup v ploché šambraně zaklenut polokruhem. Nad ním kruhová okénka. Hlavní římsa je nad okénkem plokruhově vyklenuta. Střecha mansardová. Uvnitř křížová klenba.
Je umístěn v parčíku u stadionu mezi silnicemi do Seslávek a k Ráji. Osazen Lípami a kaštany.
Kříž stojí na hranolovém soklu opřeném volutami a zdobeném rokajovou ornamentikou. Sokl korunuje mohutná profilovaná římsa. Na soklu vstyčen kamenný kříž s lidově pojatou figurou Krista přibližně 50 cm vysokou.Rozhraní 18. a 19. století.Údajně původně tvrz.Stojí na severovýchodním okraji obce při potoku zv. Žejbro na mírném návrší. Přízemní stavba se silnými nerovnými zdmi. Okna bez šambran. Střecha mansardová.
Podle údajů majitelky není dům podsklepen a místnosti mají hladké rovné stropy.Středověký původ objektu není vyloučen. Na katastrálním plánu města z r. 1839 je objekt již zakreslen.Sýpka stojí na mírném návrší na okraji obce zvaného v Ráji. Obdélné stavení dvoupatrové sedmiosé. Nízká okénka rámují stuhové šambrany. Patra oddělují pásové římsy. Vstup v hladkém ostění.
Stavba původem pozdně barokní, nebo klasicistní. R. 1839 již existovala. Uplatňuje se kladně v dálkových pohledech.Přízemní dům při potoku Žejbro. Průčelí trojosé, nad fabionovou římsou vztyčen štít pod polovalbovou střechou. Trojici oken ve štítu rámují stuhové šambrany. Nad vchodem do domu původní štukový erb knížat Kinských s lepotočtem 1827.
Objekt původem patrně klasicistní.JZ. od Rosic asi 2 km je hromadný hrob z napoleonských válek datovaný k r. 1813. V roce 1813 nechal místní sedlák pan Dočkal postavit pomník na počest padlým francouzům, kteří byly ošetřováni v bývalé jízdárně v Rosicích.
Pověst říká, že jeden údajně mrtvý se v otevřené jámě probral a dostal se zpět do Rosic, kde dožil. V 70.tých letech tohoto století se o něj zajímala francouzská ambasáda.